Zveřejňujete účetní závěrku ❓ Pokud patříte do týmu "NEzveřejňujeme", doporučujeme k přečtení text, který napsala Daniela Radikovská pro aktuální vydání Bulletinu KDP ČR č. 2/2024. 👇
Jak v minulosti konstatoval Ústavní soud,1 právní úprava povinnosti zveřejnit účetní závěrku sleduje legitimní cíl, jelikož se jedná o dokumenty, z nichž lze zjistit stav hospodaření subjektů zapsaných v obchodním rejstříku, což jsou mnohdy zásadní informace pro investory, obchodní partnery, jakož i pro jiné soutěžitele (účastníky hospodářské soutěže) či spotřebitele. Přesto lze povinnost zveřejnit účetní závěrku s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti označit za jednu z nejčastěji nedodržovaných povinností našeho právního řádu.
Jak v minulosti konstatoval Ústavní soudPodle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu2 provedeného v roce 2012 nezveřejnilo ve sbírce listin za rok 2010 svou účetní závěrku (nebo výroční zprávu, jejíž je účetní závěrka součástí) až 81 % subjektů. Nejvyšší kontrolní úřad již sice podobnou kontrolní akci k prověření aktuálního stavu nezopakoval, z dalších, ač méně formálních, zdrojů však lze dovodit, že procento společností, které své účetní závěrky nezveřejňují, je stále velmi významné.3 Nejen rejstříkové soudy se však v praxi začínají stále více zaměřovat na kontrolu plnění této povinnosti. U nejedné společnosti lze dnes v obchodním rejstříku nalézt informaci, že bylo zahájeno řízení o zrušení obchodní korporace, a to právě v důsledku absence účetních závěrek ve sbírce listin.1 právní úprava povinnosti zveřejnit účetní závěrku sleduje legitimní cíl, jelikož se jedná o dokumenty, z nichž lze zjistit stav hospodaření subjektů zapsaných v obchodním rejstříku, což jsou mnohdy zásadní informace pro investory, obchodní partnery, jakož i pro jiné soutěžitele (účastníky hospodářské soutěže) či spotřebitele. Přesto lze povinnost zveřejnit účetní závěrku s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti označit za jednu z nejčastěji nedodržovaných povinností našeho právního řádu.
