Vyčlenění rodinných nemovitostí do svěřenského fondu. Lze vložit i družstevní byt?Svěřenské fondy veřejnost stále často spojuje se správou velkých podnikatelských skupin a majetku v hodnotě stovek milionů až miliard. Čím dál častěji se však setkáváme se zájmem založit svěřenský fond s cílem konzervativní správy a ochrany rodinného majetku. Rodinný majetek často tvoří rodinné domy, byty nebo rekreační objekty, které rodina vlastní po generace nebo které zakladatel fondu během svého života postupně nashromáždil. V této souvislosti tak někdy přichází otázka, jestli může být ve svěřenském fondu vyčleněn i družstevní byt.
Svěřenský fond je vyhledáván pro účely ochrany rodinného majetku díky možnosti zakladatele velice přesně upravit, jak bude s vyčleněným majetkem nakládáno. Zakladatel může určit zejména:
a to vše bez jakýchkoliv omezení dědického práva. Rodinný majetek alokovaný ve svěřenském fondu zároveň zůstává pohromadě. Nedochází k postupnému rozdrobení majetku v důsledku dělení mezi dědice, vzniku spoluvlastnictví, ani k jeho ztrátě v důsledku dědických neshod.
Právě nastavení jasných pravidel pomáhá mitigovat riziko problémů, které při běžném vypořádání dědictví často nastávají. Tato pravidla také představují jistotu pro obmyšlené osoby, že jim případní dědicové neomezí užívací právo k nemovitosti, v níž například bydlí.
Obvykle se do svěřenského fondu vyčleňují nemovité věci, k nimž má vkládající osoba přímé vlastnické právo. Může se přitom jednat o vlastnické právo výlučné nebo ve formě spoluvlastnického podílu. Standardně se jedná o pozemky, budovy (pokud nejsou součástí pozemků, na nichž stojí) a byty. Ani u jednoho z těchto druhů nemovitostí nestanovuje zákon jakákoliv omezení jejich vyčlenění do svěřenského fondu.
Vedle nemovitostí v osobním vlastnictví jsou družstevní podíly v bytových družstvech zvláštní kapitolou. Podíl v bytovém družstvu je obdobně jako podíl v obchodní společnosti nehmotnou movitou věcí. S tímto podílem se pojí právo nájmu ke konkrétnímu družstevnímu bytu. Z tohoto hlediska nic nebrání, aby zakladatel vyčlenit družstevní podíl (s nímž je spojen nájem družstevního bytu) do svěřenského fondu.
Komplikace může spočívat v nastavení konkrétního bytového družstva. Obecná úprava převodu družstevního podílu stanovuje, že nabýt podíl v družstvu může pouze osoba, která se dle stanov a zákona může stát členem družstva. To znamená, že taková osoba k tomu splňuje veškeré zákonné a stanovami určené podmínky. Součástí stanov pak mohou být také podmínky, které de facto omezují převoditelnost. Důvodem může být, že ke vzniku členství je třeba provést určité další právní jednání nebo přímo vyloučení nebo omezení možnosti členství určitého typu subjektu jako člena družstva. Zákon v souvislosti s omezením členství pro určitý typ subjektu hovoří výslovně o právnických osobách, přičemž toto omezení by tak nemělo dopadat na svěřenský fond, který není právnickou osobou. Veškerá jednání týkající se majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem svěřenský správce, byť na účet svěřenského fondu.
Teoretický problém může představovat skutečnost, že bytové družstvo je zakládáno výlučně za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů. V případě podílu v bytovém družstvu vyčleněném do svěřenského fondu však lze dovodit, že přestože „přímým“ členem bytového družstva je svěřenský správce, je předmětný družstevní podíl ve správě tohoto svěřenského správce za účelem stanoveným ve statutu svěřenského fondu a ve prospěch obmyšlených, jejichž bytová potřeba může být tímto způsobem zajišťována. Zároveň je zcela běžné, že vlastníci podílů v bytovém družstvu v družstevních bytech sami nebydlí, ale dále tyto družstevní byty podnajímají třetím osobám, za předpokladu splnění podmínek stanovených pro tyto případy stanovami příslušného bytového družstva.
Definitivní vyloučení možnosti vyčlenění družstevního bytu do svěřenského fondu tak představuje pouze výslovná úprava přímo ve stanovách bytového družstva. Je třeba podotknout, že v současnosti již je možné se setkat se stanovami, které výslovně vylučují možnost vyčlenění družstevního podílu do svěřenského fondu. V případě takovéhoto nastavení ve stanovách nebude možné vyčlenění družstevního bytu do svěřenského fondu realizovat. Pokud by však takovýto zákaz byl do stanov přidán při změně stanov bytového družstva až poté, co již k vyčlenění družstevního bytu do svěřenského fondu došlo, nebude takováto změna s největší pravděpodobností znamenat zánik členství v bytovém družstvu, a to s ohledem na analogii k úpravě omezení členství právnické osoby.
Svěřenské fondy již dávno nejsou určeny pouze pro velmi majetné rodiny nebo rozsáhlé podnikatelské skupiny. Jedná se o praktický nástroj pro zachování a správu výlučně rodinného majetku, který bývá představován z velké části nemovitostmi.
Ať se jedná přímo o nemovité věci nebo podíly v bytovém družstvu (tzv. družstevní byty) nabízí svěřenský fond možnost přesného a efektivního nastavení podmínek užívání nemovitostí a mezigeneračního předání. Zároveň tato jasná pravidla pomáhají předcházet sporům a neshodám uvnitř rodiny.
Poskytujeme komplexní právní poradenství v oblasti svěřenských fondů, včetně:
Pokud zvažujete vyčlenění nemovitosti nebo družstevního podílu do svěřenského fondu, rádi s vámi projdeme konkrétní možnosti a navrhneme řešení odpovídající potřebám vaší rodiny.
