Soukromý svěřenský fond a nadační fond jsou instituty českého práva, které se v posledních letech dostaly do povědomí širší veřejnosti v souvislosti s čím dál palčivější otázkou ochrany a správy majetku. Ať už ve vztahu k „drobnějšímu“ osobnímu nebo rodinnému majetku (např. rodinným nemovitost) nebo účastem ve velkých podnikatelských skupinách. Tyto fondové nástroje totiž umožňují komplexní nastavení ochrany a správy majetku.
Požadované řešení v sobě obvykle zahrnuje nejen efektivní odstínění majetku od negativních nenadálých událostí, jež mohou postihnout zakladatele, ale také zajištění nedělitelnosti majetku a umožnění jeho využívání dalšími generacemi. A to v maximální možné míře dle představ osoby, která za svůj život majetek nashromáždila.
K tomu, abyste vybrali to nejvhodnější řešení pro konkrétní případ, je dobré znát specifika svěřenského a nadačního fondu. Přestože se může na první pohled zdát, že se jedná o prakticky totožné instituty, ve skutečnosti tomu tak není. Níže proto přinášíme přehled několika základních aspektů, v nichž se mezi sebou svěřenský a nadační fond liší.
Svěřenský fond může být zřízen za života zakladatele vyčleněním jeho majetku a svěřením správci smlouvu nebo pořízením pro případ smrti a přijetím tohoto majetku do správy správcem. Zároveň musí mít každý svěřenský fond svůj statut, který upravuje fungování fondu. Tento statut vydává zakladatel ve formě veřejné listiny.
Vznik svěřenského fondu nastává zápisem do evidence svěřenských fondů, respektive smrtí zakladatele v případě jeho zřízení pořízením pro případ smrti.
Nadační fond je založen přijetím zakládací listiny, bez zákonem předepsané formy, nebo pořízením pro případ smrti. Vedle zakládací listiny může mít nadační fond také statut, který může blíže upravovat vnitřní fungování fondu.
Nadační fond vzniká vždy zápisem do nadačního rejstříku.
Svěřenský fond je souhrnem majetku bez právní osobnosti. Z tohoto důvodu nemůže přímo vstupovat do práv a povinností. Za svěřenský fond proto vždy jedná správce nebo více správců, kteří jednají svým jménem, avšak na účet svěřenského fondu. Způsob jednání za svěřenský fond upravuje statutu.
Svěřenským správcem může být výlučně fyzická osoba, a to včetně zakladatele nebo osoby obmyšlené. V takovém případě však musí funkci svěřenského správce vykonávat ještě alespoň jedna další nezávislá osoba.
Vedle svěřenského správce může statut ustanovit další nepovinné orgány jako např. protektora nebo rodinnou radu. Ty nejčastěji vykonávají kontrolní činnost.
Nadační fond je proti tomu běžnou právnickou osobou, která disponuje právní osobností.
Povinnými orgány nadačního fondu jsou statutární orgán (správní rada) a kontrolní orgán (dozorčí rada, případně revizor). Zákon nestanoví minimální počet členů správní rady ani způsob jednání, případně jiná omezení. Díky tomu může být členem i právnická osoba, zakladatel nebo i osoba, které má být z nadačního fondu plněno. Zde nemusí být nutně dalším členem nezávislá osoba jako v případě svěřenského fondu. Výjimkou jsou členové kontrolního orgánu, kteří z důvodu zcela zjevného střetu zájmů, nemohou být zároveň členy správní rady.
Zakládací listina nadačního fondu pak může ustanovit doplňující orgány s vymezeným zaměřením.
V tomto článku popisovaný svěřenský fond je svěřenský fond zřízený za soukromým účelem. Soukromý svěřenský fond je koncipován jako institut pro správu majetku ve prospěch určité osoby nebo osob. Zároveň může být zřízen i výlučně za výdělečným účelem k dosahování zisku. Konkrétní detailní vymezení účelů vždy určuje zakladatel v rámci statutu daného svěřenského fondu.
Nadační fond lze zřídit k účelu užitečnému společensky nebo hospodářsky. Nelze jej však založit primárně za výdělečným účelem k dosahování zisku. Nadační fond je tak oprávněn vyvíjet podnikatelskou činnost pouze jako vedlejší a pro účely podpory hlavního účelu.
Svěřenský fond jakožto souhrn majetku bez právní osobnosti nemá žádného vlastníka. Správu majetku v plném rozsahu vykonává svěřenský správce nebo správci, a to v souladu s pravidly nastavenými ve statutu. Prvotní majetek vyčleňuje zakladatel fondu, přičemž není stanovena minimální hodnota, které by vyčleňovaný majetek musel dosahovat. Následně může jakákoliv osoba zvýšit majetek fondu vložením věci nebo finančních prostředků do svěřenského fondu. Z osoby, která zvýšila majetek svěřenského fondu, se nestává obmyšlená osoba ani jí nevznikají žádná speciální práva nebo povinnosti. Majetek alokovaný ve svěřenském fondu je možné investovat i zatížit právy třetích osob, pokud takového nakládání s majetkem nezapovídá statut.
Veškerý majetek nadačního fondu je přímo v jeho vlastnictví. Nadační fond získává majetek z vkladů a darů zakladatele nebo třetích osob. Ani pro vklady a dary nadačnímu fondu není zákonem stanovena žádná minimální hodnota. Vklady ani dary nadačnímu fondu s sebou nenesou bez dalšího vznik jakýchkoliv práv k nadačnímu fondu. Majetek ve vlastnictví nadačního fondu nemůže být zastaven ani jinak sloužit k zajištění jakéhokoliv dluhu. Tento majetek sice lze investovat, avšak v takovém případě se vždy musí jednat o obezřetnou investici.
Ohledně možnosti změny statutu svěřenského fondu se vedou velké diskuse prakticky od doby zakotvení tohoto institutu v občanském zákoníku. Po několik let převládal názor, že s výjimkou změny statutu zásahem soudu nelze za žádných okolností statut změnit. V posledních letech se více ozývaly názory akcentující soukromoprávní charakter institutu svěřenského fondu a s ním i možnost změny statutu. To však pouze a výlučně za podmínky, že případná změna následuje vůli zakladatele svěřenského fondu. V praxi tak nemůže dojít ke změně statutu, která by představovala fakticky přijetí nového statutu (tzv. resettlement) ani změnu účelu svěřenského fondu. Současně statut musí s možností jeho změny počítat a ideálně stanovovat postup, jak lze tuto změnu realizovat. Tento názor v obecné rovině již potvrdila recentní rozhodovací praxe soudů.
U nadačního fondu nikdy obdobná diskuse jako u svěřenského fondu nevznikla, neboť zakládací listinu i statut nadačního fondu lze obecně měnit. Zakladatel může stanovit rozsah změn, které může později provést sám zakladatel. Případně může zakladatel svěřit pravomoc ke změně zakladatelské listiny libovolnému orgánu nadačního fondu. V případě, že by měl být změněn účel nadačního fondu, musela by taková změna být výslovně připuštěna v zakládací listině nebo pořízení pro případ smrti, jinak je taková změna vyloučena.
Ať jste jednotlivec, který chrání rodinný majetek, nebo podnikatel zajišťující kontinuitu své společnosti, vhodné nastavení správy a ochrany majetku je zásadním krokem pro zajištění dlouhodobé ochrany a efektivního využití Vaší celoživotní práce. Svěřenský a nadační fond nejsou stejnými instituty. Každý z nich disponuje specifickými výhodami i omezeními, které je třeba zvážit při rozhodování, který z těchto institutů zvolit. Za účelem výběru pro Vás nejvhodnější varianty je vhodné využít odborných služeb poradců zejm. z řad advokátů a daňových poradců.
