Svěřenský fond II.

Dnes Vám přinášíme druhý díl ze série článků, která se zaměřuje na problematiku svěřenských fondů. Tentokrát se kolega Karel Rada věnuje založení a praktickému využití svěřenského fondu. Tato série článků vznikla ve spolupráci s Kreston A&CE Group.

Vznik svěřenského fondu

• Založení: Svěřenský fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů. Zakladatel musí rozhodnout o správci fondu, účelu fondu (veřejně prospěšný nebo soukromý), označení fondu, obmyšlených osobách a podmínkách pro plnění.
• Statut fondu: Zakladatel připraví statut (formou notářského zápisu), který obsahuje pravidla pro správu majetku fondu. Statut je neměnný a musí zohlednit situace, jako je jmenování nových správců nebo náhradních obmyšlených osob.

Účetní a daňové hledisko

• Svěřenský fond je účetní jednotkou a vede standardní účetnictví. Podléhá dani z příjmů právnických osob, ale u některých příjmů může být osvobozen. Zdanění se vztahuje na výplaty obmyšleným osobám, které podléhají dani z příjmů fyzických osob, ale existují výjimky (např. při převodu majetku zpět zakladateli nebo jeho blízkým osobám).

Praktické využití

• Rodinný holding: Svěřenské fondy pomáhají uchovat rodinný majetek pohromadě přes generace a jsou využívány pro správu rodinných firem a cenností.
• Řízení podnikatelských rizik: Majetek lze před podnikatelskými riziky ochránit tím, že se vloží do svěřenského fondu, což znamená, že nebude postižen například při krachu firmy.
• Veřejně prospěšný fond: Svěřenský fond může sloužit k uchování kulturního dědictví nebo k podpoře veřejných aktivit, například provozu muzea nebo galerie.

Závěr

Svěřenské fondy jsou flexibilním nástrojem pro správu rodinného majetku, ochranu podnikatelských aktiv a také pro veřejně prospěšné účely. Díky jejich různorodým možnostem je lze využít k efektivnímu plánování a ochraně majetku, což činí tento nástroj stále populárnější i v České republice.

Pokud máte zájem o konkrétní rady nebo založení svěřenského fondu, odborníci ve společnosti Kreston A&CE jsou k dispozici.